Papoušek zpěvavý

papoušek zpěvavý

Patří k jednomu z nejběžnějších druhů chovaných v našich zařízeních, najdeme ho jak u začátečníků, tak i u zkušených chovatelů. Možná i pro jeho „snadný“ chov je celkem opomíjeným druhem, který svoji největší slávu a chovatelský vrchol zažil zhruba před 15 lety, kdy se dostávali do módy krásně zbarvení mutační ptáci. Stal se průkopníkem mezi mutačními papoušky.

Sestavení párů

Obecně se traduje názor, že tento druh je nenáročný a nevybíravý, dále je dlouhou řadu let doporučován všem začínajícím chovatelům. Zde platí jednoznačně poučení, že pokud se ptáci sestavili přirozeným výběrem, jsou spolehliví a opravdu nenároční. V dnešní době selektivních chovů a při dodržení mutačních linií je to trochu problém, protože zákon schválnosti funguje naprosto dokonale a většinou si sednou dvojice ptáků, které jsou v dalším chovu pro nás nežádoucí. Při nedostatku místa a času je ideální se domluvit s kolegou a ptáky vyměnit, nebo nakoupit několik jedinců dané mutace a ponechat si harmonizující pár a zbytek ptáků prodat. Takto jsem vybíral samici k modrému opalínovi a teprve třetí výměna dopadla dobře a v současnosti je to můj nejspolehlivější pár. Existují samozřejmě i jiné metody přepárování, jako je přezimování odděleně samci a samice, potom zhruba měsíc až dva před začátkem sezóny ptáky napárovat podle svého chovného schématu. Tento postup jsem konzultoval s kolegy, ale osobní zkušenost nemám. I když je moje osvědčená procedura zdlouhavá, určitě se vyplatí. Tento můj poznatek je nesmírně důležitý, protože jeho podcenění má za následek snížení počtu odchovů a zmírnění agresivity u chovných samců vůči mladým.

Kvalita chovu

Dnešní dlouhodobá společensko–ekonomická krize má na chov nesmírně pozitivní vliv a podle mého osobního názoru prospěje kvalitním chovům. Jelikož ptáci nejdou na odbyt, tak řady chovatelů (množitelů) prořídnou, chovatelé se hromadně zbaví slabších jedinců a v chovech zůstanou jen ti nejkvalitnější. Na druhou stranu je z čeho vybírat a za minimálních finančních investic se dá s ptáky dobře experimentovat. To ovšem neplatí u nejnovějších mutací, jako jsou tmavomodří ptáci a ptáci s tmavým faktorem. Jen pro orientaci, oranžový olivový opalín papoušek se dá pořídit přibližně kolem 500 eur.

U slova kvalita bych se rád pozastavil, každý se ho snaží používat a ne každý ví, o co jde. Papoušek zpěvavý ve volné přírodě měří 27 cm a váží kolem 65 gramů. Tyto údaje bereme jako základní start k výběru. Kdo se šlechtěním ptáků zabývá seriózně, dobře ví, že zachování velikostních proporcí spolu s udržením barevné kombinace nejdou dost dobře dohromady. U šlechtění jsme došli tak daleko, že spousta mutací je ustálených a počáteční defekty jsou potlačeny (letální faktor, přerůstání zobáků a drápků), ovšem trošku jsme pozapomněli na zachování velikosti papouška. Važme si každého mohutného potomka a přesně takového musíme dál zařazovat do nepříbuzných linií i za cenu zpomalení generování nových barevných řad, ideální je čistě přírodní jedinec. Mohutný vzhled je polovina ze slova kvalita. Druhá polovina je ustálená barva, kdy barvy jsou jasné, syté a pokrytí barev je na celém těle souměrné. Zde se nedá mluvit o standardu, protože rok od roku kvalita roste. Například u rubínové mutace je nutné, aby ptáci byli rudobřiší s červenou maskou. V barevných kombinacích má papoušek zpěvavý snad nejpestřejší zastoupení a nové mutace se brzy objeví. Výhoda rozložení barev je, že zpěváci jsou nositeli jak psittacinu, tak melaninu a můžeme vyšlechtit ptáka od černé barvy až po čistě žlutého.

Chov

V úvodu článku jsem se zmínil o nenáročném druhu, který spolehlivě zasedne. Chovám papoušky v celoročních venkovních voliérách o rozměru 250×100×220 (dך×v). Venkovní chov můžu jen doporučit, papoušek je otužilý a i v největších mrazech je aktivní, ovšem za předpokladu, že jsme ptáky nechali od brzkého podzimu venku a stačili přepeřit na zimní období. Takto nízké teploty vydrží za předpokladu kvalitní stravy. Musím podotknout, že mi za celou dobu mé chovatelské kariéry v zimě nepadl jediný papoušek, a neomrzl žádný drápek. Osobně si myslím, že papoušek strádá více v horkém létě než v zimě.

Výhodou venkovního chovu je, že dodržíme pravidelné střídání ročních období a má přesně daná období klidu a regenerace. Je to ovšem na úkor odchovů, protože ve venkovních voliérách necháme zasednout dvakrát, maximálně třikrát do roka, ve vnitřních ubikacích jsou ptáci ochotni hnízdit nepřetržitě. To má ovšem vliv na jejich zdraví a takové jedince brzy vyčerpáme a tím jim značně zkracujeme život.

Papouška můžeme chovat i v klecích různých velikostí, optimální je závěsná kles o minimální délce 120 cm. Ve stísněných podmínkách musíme být zvlášť obezřetní v období, kdy mladí opouští budky a před agresivitou samce nemají možnost žádného úniku. Často toto končí smrtí mladých. Jelikož mám pouze celoroční venkovní voliéry a chovnou sezónu zahajuji brzy na jaře, tak sestavené páry musí být minimálně měsíc pohromadě ve svých prostorech, kde budou hnízdit. Ještě před začátkem sezóny ptáky odčervuji (polovina února) a začátkem března otevírám budky, které mám v zimním klidovém období uzavřené. Používám klasické prkenné budky 20×20×40 s vletovým otvorem 6 cm. První hnízdní aktivita je spontánní a první páření pozoruji do čtrnácti dnů. Poté samice začíná se snůškou, kdy se v intervalu jednou za dva dny objeví vejce. Vajíčka odebírám a nahrazuji podkladky, při snesení čtvrtého vejce je vrátím zpět samici, která zasedá. Vajíčka uskladňuji ve sklepních prostorech, kde je vyšší relativní vlhkost vzduchu a teplota je stabilní kolem 10 °C. Vajíčka umísťuji do misky se zrním vždy špičkou vzhůru a označuji je lihovým fixem, kde značím pořadové číslo snůšky a u prvního napíši datum. Doba inkubace je zhruba 21 dní, první mladí se vylíhnou v jeden den, je to ideální, protože mláďata jsou stejně velká a nestává se, že větší jedinec ušlápne mladší a menší mládě. Dále chov probíhá standardním způsobem. Kroužkuji průměrem 4,5 mm v době, kdy mládě otevírá oči, z počátku jsem preferoval kroužkování každého hnízda jinou barvou, ale jelikož mi spousta kroužků zůstávala, tak jsem od této metody upustil a vedu si pouze přesnou evidenci chovu v elektronické podobě. Mláďata odstavuji po osamostatnění, kdy jsou schopna sama přijímat potravu, v té době zpravidla samice zasedá k dalšímu hnízdění. Ptáky nechávám hnízdit maximálně dvakrát až třikrát za sezónu. Poté uzavírám budky a ptáky nechám odpočinout.

Krmení

Jak jsem zmiňoval v úvodu, tento druh není nikterak vybíravý. Ovšem v krmných dávkách musíme zachovat nutriční hodnotu a zohlednit roční období.

V době klidu podávám pouze suché krmení, které si míchám sám ve složení: oves, proso, senegalské proso, kardi, len, ostropestřec, pohanka, slunečnice (bílá, žíhaná i černá), lesknice, niger, konopí, čirok a paddy rýže. Tuto směs poměrově měním a s klesající teplotou přidávám podíl slunečnice a konopí. Dále ptáci dostávají pravidelně piškoty a v období zimy podávám pomeranče a granátové jablko jako zdroj vody.

Ptáky pravidelně odčervuji dvakrát za sezónu, a to v únoru a v listopadu, k odčervení používám zahraniční přípravek Topet Ovo Liquid. Z krmení podávám klíčené v počátku sezóny – začátek března směs Delli nature 33 a suchou průmyslovou vaječinu, později si míchám nakličovací směs sám, a to ve složení: mungo, slunečnice, oves, čirok a kardi. Nakličuji tak, že na 24 hodin směs máčím a dalších 24 hodin nechám klíčit v misce a směs pravidelně proplachuji, denní dávka pro jeden pár papoušků zpěvavých je zhruba jedna poléková lžíce. Do suché vaječiny postupně přidávám strouhanou mrkev a zelené krmení (pampeliška a ptačinec). Jakmile samice snese třetí vajíčko, přestávám postupně podávat klíčené, které vracím až při prvním vylíhnutém mláděti. V době odchovu mladých podávám stejné krmení jako při přípravě na tok.

Vitamíny a minerály přidávám do suché vaječné směsi formou aminovitu, dále sépiovou kost mají ptáci k dispozici celoročně a na dno voliéry, které je pískové, dávám drcené vaječné skořápky, tyto nepřevařuji, pouze je nechám dokonale usušit a rozdrtím. Dále podávám jablko, mrkev, rybíz, jahody, meloun… Zkrátka vše, co je dostupné. Je zajímavé, že ptáci pocházející z ciziny tyto přírodní produkty neznají a odmítají je, dokonce i na zelené krmení si zvykají poměrně dlouhou dobu.

Mutace

Pomyslnou třešinkou na dortu v chovu tohoto překrásného papouška jsou mutační ptáci. Kdo se chce této disciplíně seriózně věnovat, musí znát minimálně základy genetiky, do kterých časem pronikne hlouběji. Nemá cenu psát základní teorie dědičnosti, jen se chci zmínit o nynějších trendech (2012 až 2013) v chovech. Primární mutace jsou skořice, lutino, palid, pastel, opalín, straka, oranž, modrá, tyrkysová, fallow a oliva. Sekundární jsou složené ze dvou primárních a jejich kombinací jako skořicový opalín, lutino opalín (rubino) … V podstatě lze kombinovat všechny mutace, s tím, že některé barvy jsou dominantní před jinými, například modrý oranž bude mít barvu vždy modrou. Dlouhodobým šlechtěním se zjistila zajímavá věc u mutace tyrkysové, dříve evropská modrá (která má různou variabilitu), kdy tato barva dokáže přenést i jiné zbarvení do dříve nemíchatelných barev a vznikly zajímavé odchylky jako modrý pták s oranžovým břichem a podobně. Průkopníkem této cesty je u nás uznávaný chovatel Ing. Petr Lukáč. Tady se ukazuje, že paleta barev u tohoto nádherného ptáka ještě není zdaleka vyčerpaná. Samostatnou kapitolou v mutačních ptácích je mutace straka, ze které se vyšlechtili žlutí ptáci s černým okem, a v budoucnu se setkáme jistě s čistě červeným, modrým, oranžovým… a to vše díky strakám a jejich selektivnímu chovu. Další zajímavou mutací jsou tmaví ptáci (oliva), zde se otevírají vrátka k violetám a podobným nádherným klenotům. V nepřeberné řadě mutací se schovává jeden veliký problém, jak říká přísloví, v detailech se skrývá ďábel. Už pomalu přestáváme určovat podle vzoru jednoznačnost mutací, a to tím, že špatně pojmenováváme mutační ptáky, skořici říkáme pastel (palid), recesivní straku nazýváme dominantní a podobně. Tyto omyly nám v budoucnu zpomalí cestu v dalším šlechtění. Musíme dodržovat čisté mutační linie, jinak se začneme ztrácet. Zde jsem jen okrajově naznačil možný vývoj, který se nezadržitelně žene kupředu, a je jen dobře, že i v našich krajích. V Česku i na Slovensku jsou zapálení a vynikající chovatelé, kteří dokážou konkurovat i mistrům šlechtitelům z Belgie a Nizozemska.

autor: ing. Jaroslav Pastorek

Gallery
136 276 390 www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun www.papousek.fun lori15 lori21 lori142 www.papousek.fun www.papousek.fun SI_P7_1 61b 104b parrot_mutation291 www.papousek.fun www.papousek.fun - papoušek královský-king parrot www.papousek.fun - papoušek_červenokřídlý www.papousek.info www.papousek.info www.papousek.info www.papousek.info www.papousek.info www.papousek.info www.papousek.info www.papousek.info www.papousek.info www.papousek.info